Major Zeman vs. realita: Jak to bylo se zrůdným případem „Bestie“ ve Slavkovském lese
- Kristýna Šťastná
- před 5 dny
- Minut čtení: 3

Kultovní díl „Případ Bestie“ ze seriálu Třicet případů majora Zemana dodnes děsí diváky. Skutečný příběh z poválečného Císařského lesa byl však mnohem krutější. Jaký fatální omyl odhalují archivy v případu tragédie na hájence Schober?
Nedlouho po druhé světové válce, v říjnu 1949, vyhořela ve Slavkovském lese za tragických okolností hájenka Schober (Stoh). Stávala na samotě na křižovatce lesních cest na konci tehdejší Smetanovy aleje. Po nuceném odchodu německé rodiny zůstala neobydlená, čehož využil bezohledný fenomén tehdejší doby – falešní převaděči. Ti slibovali lidem prchajícím před komunistickým režimem bezpečnou cestu přes hranice, místo toho je však na izolovaných místech vraždili a okrádali.
Kolem této lokální tragédie vzniklo postupem let mnoho mýtů, které v sedmdesátých letech upevnil televizní seriál Třicet případů majora Zemana v kultovní a dodnes mrazivé epizodě „Případ Bestie“. Jaká byla ale tehdejší realita, pokud očistíme vzpomínky pamětníků od nánosu času a porovnáme je s fakty?
Stopa v popelu a slavný přívěsek
Na spáleništi hájenky bylo v říjnu 1949 nalezeno ohořelé tělo. Klíčovým vodítkem pro vyšetřovatele se stal neobvyklý nález – zlatý přívěsek v podobě miniaturní fotokamery na řetízku. Díky němu byla oběť identifikována jako Alice Balleyová, dcera známého plzeňského fotografa. Rodina se pokoušela o útěk na Západ, ale padla do léčky. Tělo jejího otce bylo později nalezeno v pískovně u obce Senec severně od Plzně.
S tímto cenným předmětem se pojí až absurdní právní dohra z pozdějších let. Přívěsek byl dlouhé desítky let uložen v úschově prokuratury (nejprve v Mariánských Lázních, po územní reformě v Chebu). V červnu 1983 vyvěsila chebská okresní policie veřejnou vyhlášku: podle tehdejšího trestního řádu vyzvala majitele či poškozené, aby se o předmět do šesti měsíců přihlásili. Úřední šiml tak po 34 letech formálně vyzýval k přihlášení ženu, o jejíž prokazatelné vraždě byl celý spis veden.
Kdo byl skutečnou „Bestií“?
V regionálních vzpomínkách, které v minulosti zaznamenal bývalý mariánskolázeňský kriminální inspektor Jan Šperl, se objevuje zásadní rozpor. Inspektor Šperl tehdy označil za pachatele muže jménem Jan Petlan z Plzně.
Důsledná konfrontace s archivními dokumenty a rozsudky státního soudu však ukazuje na klasické selhání lidské paměti po desítkách let. V západním pohraničí totiž na přelomu 40. a 50. let působili dva odlišní falešní převaděči s podobným způsobem provedení činů, jejichž osudy v paměti pamětníků postupně splynuly:
Hubert Pilčík: Skutečná „Bestie“ ze Senětické hájenky, který vraždil své oběti, nutil jejich příbuzné psát fingované dopisy o úspěšném přechodu a v zajetí v kozím chlívku držel nezletilou dvanáctiletou dívku. Po svém zatčení se Pilčík v cele v roce 1951 oběsil na dvou kapesnících, ještě před vynesením rozsudku. Byl to právě jeho příběh, který posloužil jako přímá předloha pro majora Zemana.
Jan Petlan: Působil ve stejné době, rovněž měl vazby na Plzeňsko a jeho kriminální činnost zasáhla do oblasti Slavkovského lesa. Na rozdíl od Pilčíka se však v cele neoběsil – byl řádně odsouzen Státním soudem a v roce 1952 popraven.
Zatímco televizní verze Jiřího Sequense z propagandistických důvodů posunula děj na Šumavu a připsala zásluhy tehdejší vznikající Státní bezpečnosti, realitu vyšetřovali klasičtí kriminální inspektoři z Plzně a Mariánských Lázní.
Místo s temnou minulostí
Dnes již hájenku Schober v terénu nenajdeme. Přírodní síly Slavkovského lesa spáleniště za dlouhá desetiletí zcela pohltily. Jen pozorné oko dokáže v hustém porostu identifikovat sotva znatelné zbytky sklípku a polozasypanou studnu (GPS: 49.99647, 12.67478). Místo, které kdysi v 19. století sloužilo jako idylické zázemí pro metternichovské lesníky, tak už navždy zůstane mementem divoké a kruté atmosféry pootevřené železné opony.
Filmové zpracování režiséra Jiřího Sequense je řemeslně skvěle zvládnuté a pamětníky dodnes oceňované, takže pokud tento kultovní díl ještě neznáte, rozhodně doporučujeme se na něj podívat.

Zdoje:
ŠVANDRLÍK Richard: Hájenka Schober alias Stoh – Mariánské Lázně, č. 8/1998
ŠPERL Jan: Osobní vzpomínky a svědectví kriminálního inspektora zaznamenané pro vlastivědný kroužek Hamelika .
GRUBER Milan: Případ Bestie – rozbor televizní verze a její konfrontace s kriminální realitou.
Vyhláška Okresní prokuratury v Chebu ze dne 10. června 1983, zn. PT 882/50 o nálezu zlatého přívěsku.
Vyšetřovací spisy Státního soudu a Archivu bezpečnostních složek (ABS) k případům H. Pilčíka a J. Petlana (pro korekci faktických údajů o pachateli).
Topografické podklady a zaměření zaniklých objektů Slavkovského lesa – lokalizace objektu hájenky Schober (Stoh): 49.99647 N, 12.67478 E.




Komentáře