​​​​​​​

                                             Historie:

• Historie města Teplá je od počátku nerozlučně spjata s premonstrátským klášterem, který v roce 1193 založil český šlechtic Hroznata.

• Již v roce 1197 je Teplá zmiňována jako trhová ves.

• Díky strategické poloze na křižovatce obchodních cest a pod ochranou kláštera význam sídla rychle rostl.

• Rozkvět a městská práva

• V roce 1385 byla Teplá povýšena na poddanské město a získala důležitá privilegia (např. právo mílové, várečné a hrdelní).

• Město se stalo hospodářským centrem rozsáhlého klášterního panství.

• V roce 1502 potvrdil král Vladislav Jagellonský městu jeho výsady a udělil mu městský znak (tři zkřížené jelení parohy – odkaz na erb zakladatele Hroznaty).

• Období útrap

• Město i klášter musely čelit mnoha těžkým zkouškám:

• Husitské války: Klášter byl několikrát obležen a město vypleněno.

• Třicetiletá válka: Město bylo ničeno průchody vojsk, zejména švédských.

• Požáry a mor: Teplou postihlo několik ničivých požárů (nejhorší v letech 1669 a 1794, kdy město téměř celé lehlo popelem) a opakované morové epidemie.

• Novověk a rozvoj

• V 18. a 19. století došlo k barokní přestavbě kláštera i města.

• Klášter Teplá hrál klíčovou roli při založení Mariánských Lázní na počátku 19. století, kdy klášterní lékař Johann Josef Nehr prokázal léčivé účinky tamních pramenů.

• Do roku 1838 patřilo pod tepelské panství přes 50 vesnic a město bylo sídlem správy celého regionu.

• Moderní historie

• Ve 20. století prošla Teplá dramatickými změnami spojenými s odsunem německého obyvatelstva po roce 1945 a následným útlumem klášterního života během komunistického režimu. Dnes je Teplá opět vyhledávaným cílem především díky obnovenému klášternímu areálu, který patří k nejvýznamnějším kulturním památkám v západních Čechách.

​​​

   Co zde stojí navštívit:

​

  🏰Klášter premonstrátů Teplá

       Toto je naprosté srdce regionu. I když město Teplá je zajímavé, klášter je skutečným skvostem světového významu. Celý areál kláštera je zapsán jako Národní kulturní památka.

• Historická knihovna: Druhá největší klášterní knihovna v Česku, která uchovává přes 100 000 svazků, včetně vzácných rukopisů a prvotisků. Atmosféra sálu je dechberoucí.

• Kostel Zvěstování Panny Marie: Monumentální románsko-gotická stavba (halový kostel), kde odpočívá zakladatel kláštera, blahoslavený Hroznata.

• Hroznatova akademie: Zrekonstruovaná část kláštera nabízí prohlídky barokních řemeslných dílen, pivovarských sklepů a unikátního systému historického vytápění a větrání.

• ​Tepelská zahrada: 

• Historický prostor bývalé klášterní zahrady a přilehlého anglického parku se rozkládá severně od konventu a východně od klášterní knihovny a kostela. Zahrady byly od samotného založení kláštera v roce 1193 klíčovou součástí hospodářského i duchovního života mnichů.

  • Historie a proměny: V průběhu staletí měnila zahrada svou tvář. Na severovýchodní straně kostela se dříve nacházela precizně upravená francouzská barokní zahrada, kterou doplňovala dodnes dochovaná kašna ⛲. Později, zejména na přelomu 19. a 20. století, byl prostor přetvořen na rozsáhlý přírodní park anglického typu s velkým klášterním rybníkem. Sloužil premonstrátům k rozjímání, odpočinku, ale i k pěstování léčivých bylin a dřevin.

  • Křížová cesta: na zahradě je instalovaný soubor soch které představují celou křížovou cestu krok za krokem

• Památkově chráněná ohradní zeď: Celý prostor zahrady a parku obepíná masivní, historická ohradní zeď. Tento stavební prvek je oficiálně zapsán v ústředním seznamu Národního památkového ústavu (NPÚ) jako integrální součást areálu národní kulturní památky. Zeď měla v minulosti nejen praktickou ochrannou funkci (oddělovala klauzuru – soukromý svět mnichů – od vnějšího světa), ale dnes má obrovskou urbanistickou hodnotu, protože uchovala historické hranice klášterního areálu v téměř nezměněné podobě po celá staletí. O jakou část chráněnou památkáři se přesně jedná naleznete zde: https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/klaster-premonstratu-tepla-54934311

• Expozice mlecího procesu: Interaktivní „Vodní svět“ v zahradě":

  • Přímo v areálu klášterní zahrady a parku se nachází výjimečná nová expozice nazvaná „Vodní svět“, která doplňuje příběh o tom, jak premonstráti v minulosti hospodařili.

  • Znovuobjevené základy: Během rozsáhlé obnovy kláštera (v letech 2012–2015) byly v zahradním areálu odkryty, očištěny a následně kompletně zastřešeny původní historické základy barokního mlýna. V tomto unikátním zastřešeném prostoru vznikla moderní naučná expozice.

  • Interaktivní mlecí technologie pro celou rodinu: Expozice je navržena tak, aby si návštěvníci, a především děti, mohli staré mlynaření sami vyzkoušet. Uvnitř i v přilehlé venkovní části zahrady jsou umístěny funkční interaktivní modely, které demonstrují mlecí technologie a principy tehdejších strojů.

  • Pohon skutečnou vodou: Venkovní modely jsou poháněny protékající vodou. Lidé zde mohou sami pumpovat vodu, pouštět ji různými koryty a směry, nechat ji přepadávat na mlýnská kola a sledovat, jak se vodní energie přenáší na mechanické mlecí ústrojí.

  • Historický unikát uvnitř: V interiéru zastřešených základů mlýna si navíc můžete prohlédnout cennou technickou památku – originální Francisovu vodní turbínu z roku 1929, která v minulosti modernizovala klášterní vodní pohon.

  • Tato zahradní expozice skvěle propojuje historickou technologii premonstrátů s hravým poznáváním v přírodě a je otevřena v hlavní turistické sezóně (zpravidla od května do konce září).

• Jak premonstráti mleli obilí: Klášterní mlynářství a muzeum

  • Premonstráti byli známí svou hospodářskou soběstačností a technologickou vyspělostí. Součástí rozsáhlého klášterního zázemí byl od nepaměti vlastní klášterní mlýn.

  • Jak se dříve mlelo obilí: Klášter disponoval propracovanou soustavou rybníků a vodních kanálů, které napájely mlýnská kola. Premonstráti zde zpracovávali obilí dopěstované na svých rozsáhlých hospodářských dvorech v okolí. Vytěžené zrno se nejprve skladovalo v monumentálním raně barokním špýcharu (sýpce) z roku 1680, který dodnes dominuje klášternímu nádvoří. Následně se v mlýně čistilo a mlelo na mouku pro klášterní pekárnu a pro obživu stovek lidí na panství. Na přelomu 19. a 20. století byl celý provoz modernizován a doplněn o modernější mlecí technologie.

  • Expozice a muzeum v podzemí: Dnes je toto hospodářské zázemí součástí prohlídkových tras a muzejních expozic v rámci tzv. Hroznatovy akademie. Návštěvníci mohou nahlédnout do autentických prostor barokního zázemí. V podzemí a přilehlých hospodářských traktech je k vidění historická barokní sladovna, sýpky, ledárna z roku 1913 a technické zázemí. Expozice názorně ukazuje, jak důmyslně měli mniši vyřešený celý řetězec – od uskladnění obilí, přes mletí, až po vaření piva v klášterním pivovaru. Unikátem je také funkční barokní štolový systém (vodní kanály), který protkává celé podzemí kláštera a zajišťoval chod vodního hospodářství.

  • Památkově chráněný skleník

  • V rozlehlém areálu parku a zahrad, nedaleko monumentální novobarokní knihovny, stojí historický klášterní skleník.

  • Historie a současnost: Skleník byl vybudován jako součást velkolepého rozvoje klášterního hospodářství na přelomu 19. a 20. století, kdy premonstráti pod vedením moderně smýšlejících opatů proměnili okolí kláštera v propracovaný krajinný celek. Sloužil k předpěstování okrasných dřevin, exotických rostlin a rané zeleniny pro potřeby klášterní kuchyně.

  • Záchrana památky: Po pohnutých letech 20. století (kdy klášter sloužil jako kasárna) skleník chátral. Na rozdíl od hlavních budov konventu, které dnes spravuje přímo řád, dostal skleník a přilehlé zahradní zázemí po roce 1990 novou šanci díky soukromým vlastníkům. Objekt byl citlivě obnoven a stal se srdcem zahradnického areálu.

  • Bylinková zahrada a pěstování trvalek

  • Premonstráti byli od středověku soběstační v léčení nemocných a v zahradách pěstovali nepřeberné množství léčivých rostlin, které využíval i slavný klášterní lékař Johann Josef Nehr (zakladatel Mariánských Lázní).

  • Pokračování tradice: Na tuto klášterní tradici dnes přímo navazuje rodinné zahradnictví (Zahrada Teplá), které v prostorech historického skleníku a na venkovních plochách působí.

  • Co zde najdete: Místo se specializuje na pěstování tradičních českých bylinek, koření a trvalek. Zahrada má dokonce certifikát pro produkty ekologického zemědělství v oblasti pěstování bylin.

  • Zážitek pro návštěvníky: Opatská zahrada s okrasnými květinovými záhony v přední části je volně přístupná pro veřejnost k romantickým procházkám. Pokud se vydáte hlouběji do zahradnictví kolem skleníku, můžete si domů odvézt živý suvenýr v podobě bylinek pěstovaných v místech, kde je před staletími sázeli sami mniši v bílých rouchách.

  • Historický skleník a bylinková oáza tak skvěle dotvářejí genius loci celého klášterního komplexu v Teplé! ⛲🪴

​

​

 🌸Přírodní rezervace Údolí Teplé

        Řeka Teplá si mezi městy Teplá a Bečov probojovala cestu hlubokým kaňonem.

• Turistika a cyklistika: Údolím vede silnice a železniční trať, která je považována za jednu z nejkrásnějších v západních Čechách (tzv. Krušnohorský Semmering).

• Poutní cesta: Mezi Teplou a klášterem vede příjemná cesta lemovaná starou alejí, ideální pro klidnou procházku.

 

 🏰 Hroznatova naučná stezka

        Okruh kolem kláštera vás provede po místech, která byla pro život mnichů klíčová.

• Uvidíte soustavu klášterních rybníků, historické lomy na kámen, ze kterého byl klášter postaven, a pozůstatky starého opevnění.

 

​​​​🪨Poutní kostel svatého Blažeje (Branišov)

Jen pár kilometrů od Teplé se nachází magické místo – zřícenina kostela u Blažejského rybníka.

• Kostel v roce 1957 vyhořel po zásahu bleskem a zůstaly z něj jen obvodové zdi. Místo má neuvěřitelnou energii a je velmi fotogenické, zejména při západu slunce nad rybníkem.

​

🍺Královské dědičné štoly v okolí

Region byl historicky spojen s těžbou. V lesích kolem Teplé můžete narazit na pozůstatky starých důlních děl a štol, které připomínají hornickou minulost kraje (např. v okolí obce Michalovy Hory).

​

🚩​Úterý (historické městečko)

        Asi 10 km od Teplé leží město s neobvyklým názvem Úterý, které je památkovou zónou.

• Městečko vypadá, jako by se v něm zastavil čas. Uvidíte zde krásné hrázděné domy, barokní kostel a radnici. Natáčel se zde například seriál Zdivočelá země.

Biofarma Belina (Nežichov)

Pro milovníky venkova a poctivého jídla je ideální zastávkou farma pod vrchem Třebouňák.

• Můžete zde ochutnat domácí sýry a bioprodukty. Nedaleko se také nachází zřícenina kaple sv. Víta na vrcholku kopce, odkud je daleký výhled do kraje.

Tip na výletní trasu: Začněte dopoledne prohlídkou knihovny v klášteře, poté se vydejte autem nebo na kole k Blažejskému rybníku a den zakončete v tichých uličkách městečka Úterý.

​

 💡Perličky na závěr:

​

​Legendy z Tepelska: 

💀

​​​🦌 Pověst o Hroznatově lovu a založení kláštera

Nejslavnější legenda se váže k samotnému počátku. Šlechtic Hroznata (pozdější blahoslavený zakladatel) byl vášnivý lovec. Jednoho dne pronásledoval v hlubokých pohraničních hvozdech nádherného jelena se zářícím křížem mezi parohy. Jelen ho zavedl až k bažinatému údolí řeky Teplé, kde náhle zmizel. Hroznata na tomto místě unavený usnul a ve snu se mu zjevila Panna Maria, která mu přikázala, aby na tomto opuštěném místě postavil klášter. Tři jelení parohy se pak staly symbolem kláštera a dodnes je najdete ve znaku města Teplá.

​

💧 Zázračný pramen u svatého Blažeje

Kousek od Teplé leží Blažejský rybník s romantickou zříceninou poutního kostela sv. Blažeje. K tomuto místu se váže legenda o léčivém prameni. Kdysi prý kolem projížděl slepý rytíř, který se v tamní studánce omyl a okamžitě se mu vrátil zrak. Jako poděkování nechal u pramene postavit kapličku, ze které později vznikl slavný poutní kostel. Traduje se, že voda z této studánky má stále zázračnou moc, ale pomáhá jen těm, kteří mají čisté srdce.

​

⛪ Prokletí kostela svatého Víta na Třebouňském vrchu

Na nedalekém Třebouňském vrchu stával kostelík zasvěcený svatému Vítu. Legenda vypráví o lakomém sedlákovi z Nežichova, který odmítal dávat klášteru desátky a církevní majetek považoval za zbytečný. Jednou v noci, když se vracel opilý domů, začal na kostelík pokřikovat a rouhat se. V tu ránu se strhla strašlivá bouře a blesk uhodil přímo do kostela, který vyhořel. Sedlák na místě zchromnul a lidé věřili, že to byl boží trest. Zřícenina kaple tam stojí dodnes a říká se, že za bouřlivých nocí je kolem ní slyšet nářek onoho sedláka.

​

💰 Poklad na vrchu Špičák

Kopce Slavkovského lesa kolem Teplé prý ukrývají spoustu pokladů z dob, kdy se v kraji těžily drahé kovy. Na vrchu Špičák prý kdysi chudý pasáček krav objevil puklinu ve skále, která se otevírala jen na Velký pátek během čtení pašijí v klášterním kostele. Vstoupil dovnitř a našel hromady zlata. Nabral si plné kapsy, ale když chtěl vzít víc, skála začala dunět. Sotva stačil vyskočit ven, jeskyně se s hromovým rachem zavřela. Pasáček díky zlatu zbohatl, ale když se na místo vrátil další rok, puklinu už nikdy nenašel – skála ho potrestala za to, že byl příliš zvědavý.

​

☠️ Duch neúprosného převora

V lesích směrem na Úterý se prý občas zjevuje přízrak starého klášterního převora, který byl za svého života neobyčejně přísný na poddané i na řádové bratry. Říká se, že nutil lidi pracovat na klášterních polích i v neděli a o svátcích. Za trest po smrti nenašel klid. Zjevuje se prý jako postava v černé kápi (přestože premonstráti nosí bílou) a bloudí lesními cestami. Pokud ho potká pocestný, který jde domů z práce pozdě v noci, přízrak ho prý honí a nutí ho běžet až k hranicím klášterního pozemku.

​

​

 

​