​​​​​​​

                                             Historie:

• Založení: První doložená zmínka pochází z počátku 14. století v souvislosti se vznikem hradu pánů z Rýzmburka. Městská práva Bečov získal v roce 1399.

• Rozkvět: Největší rozvoj nastal v 16. století za Pluhů z Rabštejna díky těžbě cínu. V 19. století město ožilo díky nové silnici a železnici (trať Karlovy Vary – Mariánské Lázně).

• Hudební tradice: Bečov je známý jako „město hudby“. Již od 17. století zde působila hudební bratrstva a v roce 1887 zde byla založena významná hudební škola.

​​​

Co zde stojí navštívit:

​

🏰Hradní a zámecké unikáty:

• Dvě památky v jedné: Bečov je fascinující tím, že v jednom areálu uvidíte vedle sebe gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Je to jako učebnice architektury pod širým nebem.

• Relikviář svatého Maura: Je považován za druhou nejcennější movitou památku v Česku (hned po korunovačních klenotech). Jeho příběh znovunalezení v roce 1985 pod podlahou kaple je dodnes označován za "nález století".

• Hrobka Beaufort-Spontinů: Na hřbitově najdete pietní místo tohoto šlechtického rodu, který v Bečově žil až do roku 1945 a který zde relikviář ukryl.

🌸 Bečovská botanická zahrada (tzv. "Druhé Průhonice")

• Záchrana z trosek: Po roce 1945 zahrada téměř zanikla a zarostla. Díky dobrovolníkům byla obnovena a dnes zde najdete unikátní Bioferratu – první skalní naučnou stezku v ČR, kde lezete po skále a zároveň se učíte o rostlinách.

• Kvetoucí Alpinum: Původně byla vybudována jako soukromé alpinum pro šlechtu, dnes nabízí projížďky na lodičkách na rybníku uprostřed zahrady.

🏍️ Muzeum motocyklů a hraček

• Expozice v soudní síni: Muzeum historických motocyklů sídlí v krásné budově bývalého okresního soudu. Kromě desítek strojů (včetně raritních kousků) je zde i expozice loutek a historických hraček, která nadchne děti i sběratele.

Šibeniční rybník: Nedaleko Šibeničního vrchu leží rybník, který má podle pověstí velmi temnou vodu. Říká se, že se v něm katovi pomocníci omývali po vykonané popravě, aby ze sebe smyli „pach smrti“. Koupání v něm se prý nikdy nedoporučovalo, protože duše popravených stahují neopatrné plavce ke dnu.

Křížová cesta ke svaté Anně: Jako protiváha k Šibeničnímu vrchu byla v Bečově vybudována křížová cesta vedoucí ke kapli svaté Anny. Je to místo klidu, které mělo sloužit k pokání a modlitbám za duše zemřelých. Kontrast mezi „vrchem smrti“ (Šibeničním) a „vrchem naděje“ (se svatou Annou) je pro Bečov typický.

Stará pošta (Dům u tří lilií): Tato barokní stavba (čp. 112) sloužila jako stanice pro dostavníky. Legenda praví, že zde kdysi přenocoval cestující, který u sebe měl velký obnos peněz a záhadně zmizel. Od té doby se říká, že v podzemních chodbách domu lze občas zaslechnout klepání berly, kterou onen nešťastník používal.

 

​

​

🌲 Zajímavosti z okolí Bečova

• Krásenská rozhledna: Jen pár kilometrů od Bečova stojí jedna z nejkrásnějších rozhleden v ČR. Má unikátní vnější spirálovité schodiště (připomíná Babylonskou věž) a nabízí výhled na celý Slavkovský les.

• Šibeniční vrch: Přímo nad Bečovem vede naučná stezka k místu bývalého popraviště. Je to místo s temnou historií, ale s jedním z nejlepších výhledů na panorama hradu.

• Tip pro odvážné: Pokud se vydáte na Šibeniční vrch při stmívání, sledujte siluetu hradu. Právě v tu chvíli, kdy slunce zapadá za Slavkovský les, prý Bečov odhaluje svou nejtajemnější tvář. Pokud vás zajímá historie popravišť, naučná stezka nabízí velmi detailní popis toho, jak tehdejší "spravedlnost" fungovala.

• Dlouhá stoka: V okolních lesích narazíte na zbytky tohoto unikátního vodního díla ze 16. století, které sloužilo k plavení dřeva pro doly v Horním Slavkově.

• Město hudby: Bečov má neuvěřitelnou hudební tradici. Již v 17. století zde existovalo hudební bratrstvo, které mělo v době největší slávy přes 800 členů, což z města dělalo kulturní centrum celého regionu.

​

                                   💡Perličky na závěr:

V Bečově se zastavila historie v roce 1945 velmi specifickým způsobem – městem procházela demarkační linie. Americká armáda se zastavila u nádraží, zatímco zbytek města již obsadila Rudá armáda. Tato atmosféra "hranice dvou světů" v místě přetrvala několik let.

​

💀 Šibeniční vrch: Místo, kde spravedlnost brala dech

Šibeniční vrch (Galgenberg) nad Bečovem není jen vyhlídkou, ale němým svědkem doby, kdy město disponovalo hrdelním právem. Toto právo vykonávat popravy bylo pro město prestižní záležitostí, ale pro odsouzené konečnou stanicí.

• Zděná šibenice: Na vrcholu kdysi stála masivní zděná šibenice (podobná té, kterou můžete vidět v nedalekém Horním Slavkově). Byla to kruhová stavba se třemi pilíři, na kterých spočívaly trámy pro oprátky. Cílem bylo, aby odsouzenci byli vidět z dálky jako varování pro všechny příchozí.

• Poslední cesta: Odsouzení kráčeli z vězení na radnici směrem vzhůru „cestou vzdechů“. Doprovázel je kněz a kat se svými pomocníky.

• Katův dům: Bečov měl svého vlastního kata. Katovské řemeslo bylo vnímáno jako „nečisté“, proto kat žil na okraji města a v kostele měl vyhrazené místo, aby nepřišel do styku s ostatními měšťany.

• Archeologické nálezy: Při průzkumech lokality byly nalezeny zbytky základů popraviště a také kosti odsouzenců, kteří nebyli hodni pohřbu do posvěcené půdy a byli zahrabáni přímo pod šibenicí.

🩸 Záhada krvavých skvrn a "Dům strachu"

Bečovské panství ukrývá i mnohem temnější legendy, které se vážou přímo k jeho nádvoří a historickým budovám.

• Krvavé skvrny na nádvoří: Hrad Bečov za vlády Kašpara Pluha z Rabštejna překypoval hostinami a rytířskými turnaji, které pán s oblibou pořádal. Během jednoho z klání, kam se sjeli hosté z celého kraje, bojoval Kašpar v disciplíně s dlouhým dřevcem. Po vyrovnaném souboji jej však soupeř srazil ze sedla silnou ranou do paže. Než pána odnesli k ošetření, zpod jeho brnění vytékala krev a dopadala přímo na dláždění nádvoří. Ačkoliv se Kašpar brzy uzdravil, na dlažbě se od té doby vždy ve výroční den turnaje objevují krvavé skvrny, které připomínají jeho dávné zranění.

• Tajemné kroky v Pluhovském paláci:

• Poté, co pomocníci dokončili vrtání a střelmistr připravil nálože s tehdy převratným vynálezem Alfreda Nobela, schovali se všichni v bezpečí za konírnou. Jakmile se střelmistr ujistil, že je prostor prázdný, zapálil zápalnou šňůru a spěšně ustoupil. Následovala ohlušující exploze, která s hrozivým hřmotem strhla kus skály i masivní hradbu u kaplové věže. Krajinu zahalil hustý prach a nebe se náhle zatáhlo, jako by se schylovalo k očistnému dešti.

• Když se mračno prachu začalo usazovat, střelmistr i jeho muži náhle ztuhli. Ze trosek se pomalu vynořila temná postava oděná v historickém plášti a klobouku. Zpočátku si mysleli, že jde o nález něčeho, co bylo v hradbě odedávna zazděno, jenže přízrak se pohnul. Dělníky zachvátil nepopsatelný děs, když se k nim postava těžce otočila. Její tvář měla barvu cínu a v očích jí sálal jas připomínající žár tavicí pece. V panice se všichni dali na útěk dolů k zámku, přičemž v hrůze klopýtali jeden přes druhého.

• Vévoda Beaufort následně veškeré stavební úpravy bez jediného slova vysvětlení ukončil. Díky tomuto zásahu se hrad dochoval v původní podobě až do dnešních dnů. Jedinou stopou po oné události tak zůstaly pouze poškozené dveře v knihovně, které musely být později opraveny.