⚒️ Horní Slavkov: Zapomenuté renesanční "eldorádo" a město hornických tradic 🌲

Pokud chcete zažít místo, kde na vás historie doslova dýchá z každého kamene, musíte navštívit Horní Slavkov 🗺️. Dnes poklidné městečko uprostřed Slavkovského lesa bývalo v 16. století jedním z nejdůležitějších a nejbohatších měst celého Českého království! Jeho slávu vykopali havíři z hlubin země.

​

📜 Stručná historie: Od cínové horečky po uranovou Golgotu 🪙

Dějiny Horního Slavkova jsou od samého počátku pevně spjaty s těžbou nerostných surovin.

• Cínové království: V 16. století se zde těžilo tak obrovské množství kvalitního cínu a stříbra, že město zásobovalo celou Evropu! Kolem roku 1533 zde žilo na 6 000 havířů a Horní Slavkov patřil mezi pětici největších měst v Čechách. Zdejší cín přinesl měšťanům takové bohatství, že si centrum vybudovali v honosném renesančním stylu. Dokonce se zde pravděpodobně razily i slavné jáchymovské tolary!

• Nejstarší porcelán v Česku: Když sláva hornictví po třicetileté válce opadla, našlo město nový pramen bohatství ☕. V roce 1792 zde byla založena první a nejstarší porcelánka v českých zemích (slavná značka Haas & Czjzek), jejíž luxusní výrobky sbíraly ocenění po celém světě.

• Temná padesátá léta: Novodobá historie města má bohužel i svou stinnou tvář 🖤. Po druhé světové válce se zde začal masivně těžit strategický uran. Město se stalo na několik let přísně uzavřenou zónou a v okolních táborech nucených prací trpěly tisíce politických vězňů.

🗺️ Kam na výlet? Nejzajímavější místa a památky 📸

​

⛪ Kostel svatého Jiří

Absolutní dominanta města, kterou nepřehlédnete. Jde o unikátní, mohutný goticko-renesanční kostel, který byl postaven jako pevnostní chrám 🛡️. Jeho silné zdi a střílny měly chránit obyvatele v případě nepřátelského útoku. uvnitř se skrývá nádherný interiér a vzácný barokní mobiliář.

​

🏛️ Městské muzeum (Pluhův dům)

Muzeum sídlí v nádherném renesančním měšťanském domě s unikátní, skvěle zachovalou černou kuchyní. Najdete zde fascinující expozici o středověkém hornictví (včetně historického důlního nářadí) a také úchvatnou sbírku historického hornoslavkovského porcelánu.

​

🪓Šibeniční vrch a městské popraviště

Pro milovníky tajemna a mrazení v zádech je tu kousek za městem perfektně dochované středověké popraviště z roku 1500. Jde o kruhovou kamennou stavbu, která sloužila k výkonu hrdelního práva. Je to jedna z mála takto kompletně dochovaných šibenic ve střední Evropě.

​

🌀 Rozhledna na Krásenském vrchu (v okolí)

Jen pár kilometrů od města, u sousedního Krásna, stojí jedna z nejkrásnějších a nejbizarnějších rozhleden v Česku 🗼. Kamenná věž má vnější spirálové schodiště a svým tvarem připomíná bájnou babylonskou věž. Výhled z ní na Slavkovský les je prostě dechberoucí 🏔️!

​

​

🕵️‍♂️ Legendy a lidové pověry z Horního Slavkova 🔮

Hluboké podzemí plné štol a drsný život havířů daly vzniknout mnoha tajuplným příběhům.

​

​

🍷 O víně pod zámkem na hoře Krudum

Nedaleko Horního Slavkova se tyčí bájemi opředená hora Krudum. Stará pověst vypráví, že hluboko v jejích útrobách, přímo pod základy zaniklého starého zámku, se nacházejí obrovské, rozlehlé sklepení. V těchto chodbách jsou prý uloženy sudy s tím nejlepším, stovky let starým vínem. Víno zde hlídá tajuplný přízrak - mnich v hluboké kápi, který se zobrazí vždy, když se sklepení snaží někdo najít. 

⛪ Pověst o slavnostní mši duchů v kostele sv. Mikuláše

V lesích pod Krudumem stával významný kostel svatého Mikuláše, který byl s Horním Slavkovem úzce spjat. Havíři věřili, že jednou za rok – přesně v den narození Pána (25.12.) – se v opuštěných ruinách kostela scházejí duše zemřelých slavkovských horníků, kteří v průběhu staletí zahynuli při závalech v podzemních štolách. Kostel se prý v tu noc tajuplně rozzáří přízračným světlem kahanů a lesem se nese sborový zpěv starých hornických písní. Živý člověk se však k této mši nesměl přiblížit, jinak by ho duchové vtáhli mezi sebe a musel by s nimi v podzemí kopat až do soudného dne.

🪵 O keltském kameni a poplašné žerdi

Přímo na nejvyšším vrcholku hory Krudum se nacházel podivný, velký kámen s uměle vysekanou hlubokou prohlubní. Staré lidové pověsti ho označovaly za keltský obětní kámen a lidé se ho báli. V pozdějších dobách se však do této prohlubně zarážela takzvaná „poplašná žerď“. Jednalo se o obrovskou smrkovou tyč, na jejíž konec slavkovští měšťané věšeli velký železný koš naplněný chrastím a smolou. Když se k Hornímu Slavkovu blížilo nepřátelské vojsko, koš se zapálil a jasný oheň na vrcholu hory sloužil jako varovný signál pro celé široké okolí.

​

​

🪓 Kronika poslední exekuce: Jak probíhal závěrečný soudní rituál v Horním Slavkově

Jedinečnou historickou raritou hornoslavkovského popraviště je detailní písemný záznam o úplně poslední exekuci, která se zde odehrála 10. září 1751 📜. Tento text, nazvaný „Poslední poprava v Horním Slavkově“, objevil a publikoval historik S. Burachovič v 11. čísle časopisu Arnica v roce 1979. Vzhledem k tomu, o jak fascinující pohled do naší právní historie se jedná, si můžete přečíst kompletní průběh této události, převyprávěný krok za krokem:

⚖️ Zločin a zamítnutí milosti

Hlavní aktérkou celého případu byla Marie Alžběta Früchtlová, která pocházela z Radošova u Verušiček. Čelila hned několika těžkým obviněním: otravě svého chotě, usmrcení služebné a následnému útěku z věznice. Po spáchání těchto činů se jí dařilo unikat až do Aše, kde byla nakonec dopadena a eskortována k potrestání do Horního Slavkova.

Dne 7. září se na slavkovské radnici sešel městský soud, aby projednal její odvolání. Po posouzení všech faktů však soudci žádost zamítli a vězněná se okamžitě dozvěděla přesné datum a čas své smrti. Ještě téhož dne odpoledne vyslali konšelé posla do Jáchymova, aby povolal popravčího.

🪓 Přípravy kata a vězeňský rituál

Kat dorazil do města 8. září a ubytoval se v místním hostinci „U červeného vola“ 🐂. Odsouzená žena byla mezitím v cele pod neustálým dohledem dvou ozbrojených strážců.

Následující den, 9. září, se kat se svými lidmi vydal přímo na Šibeniční vrch 🏔️. Prohlédl si místo činu, nachystal všechno potřebné náčiní a nechal si ukázat přesné místo, kde má být vykopán hrob. Do příprav se zapojili i místní řemeslníci – kováři ukovali nezbytná železa a provazníci dodali silná lana na spoutání. Po návratu z popraviště zamířil kat do vězení, kde ho představili odsouzené. Ta ho podle starodávného zvyku musela požádat o odpuštění za své hříchy 🙏.

🔔 Den popravy: Zvony a varování před magií

Smrtící mašinerie se rozběhla 10. září úderem osmé hodiny ranní. Vězeňský dozorce tehdy poprvé rozezněl takzvaný zvon hříšníků, čímž městu oznámil blížící se exekuci, a poté odešel vyzvednout kata.

Na radnici čekal kata důležitý úkol. Městský soudce ho podrobně seznámil s rozsudkem a velmi důrazně ho upozornil, že po vykonání trestu nesmí s tělem zemřelé provádět žádná kouzla ani magické rituály 🧙‍♂️. Zároveň mu kladl na srdce, aby svou práci odvedl naprosto profesionálně a zbytečně neprodlužoval utrpení hříšnice.

V půl deváté městský sluha z radničních oken podruhé veřejně provolal ortel a detaily popravy. Tento proces se opakoval ještě jednou o patnáct minut později. Následně se soudce, dva úředníci, kat a sluha vydali do vězeňské cely. Odsouzenou ženu pak v doprovodu čtyřiceti ozbrojených mužů přivedli na radnici, kde si znovu vyslechla rozsudek a informaci o zamítnutém odvolání, což bylo opět hlasitě vykřičeno z oken do náměstí.

🪵 Zlomená hůl a cesta na Šibeniční vrch

Poté se soudce postavil a pronesl k odsouzené závěrečná slova: „Slyšela jsi nyní, jaký rozsudek a jaké právo jsou proti tobě vzneseny? Podle nich zemřeš!“ V tom momentě uchopil oběma rukama bílou soudcovskou hůl, zlomil ji a hodil k nohám Marie Alžběty. Tři přísedící konšelé vzápětí teatrálně převrátili svá křesla 🪑. Před budovou radnice se mezitím seřadil popravčí průvod. Soudci spolu s katem nasedli na koně a v čele procesí vyrazili směrem k popravišti.

🩸 Poslední okamžiky a katova otázka

Na Šibeničním vrchu utvořil přihlížející dav velký kruh, do jehož středu odsouzenou ženu zavedli. Zde dostala poslední možnost vyzpovídat se a zalitovat svých činů. Po krátké modlitbě ji kat svázal, odhalil její krk a ostrým mečem jí uťal hlavu a následně i pravou ruku ⚔️. Bezvládné tělo i s uťatými končetinami bylo svrženo do připravené jámy, kterou katovi pomocníci ihned zasypali hínou.

Když bylo dílo dokončeno, kat předstoupil před soudce a nahlas se zeptal: „Pane městský soudče, konal jsem spravedlivě?“ Soudce mu slavnostně odpověděl: „Popravil jsi spravedlivě, jak si rozsudek a právo žádaly.“ Tím byla historie hrdelního práva v Horním Slavkově definitivně uzavřena. Následujícího dne, 11. září, kat v doprovodu dvou mužů opustil město a odjel zpět do Jáchymova 🐎.