Luděk Jaša - Když historie ožívá. Návštěva v Mnichově
- Jan Šťastný

- 8. 3.
- Minut čtení: 1

Jsou odpoledne, která se vám vryjí do paměti ne kvůli tomu, co jste stihli udělat, ale s kým jste ho směli strávit. V našem Institutu v Mnichově jsme měli tu obrovskou čest přivítat vzácné hosty – pan Luděk Jaša s jeho laskavou chotí.
Říct o panu Jašovi, že je historik, by bylo málo. On je studna vědomostí, která nemá dno. Když začne vyprávět, historie jakoby ožila.
„Beseda? Klidně, ale spacáky s sebou!“ Když jsme se osmělili a zeptali se, zda by u nás v budoucnu nechtěl udělat přednášku pro veřejnost, odpověděl s jiskrou v oku a jemu vlastním humorem: „Můžeme, ale varuji vás, mluvím tři dny v kuse, tak si diváci musí vzít spacáky!“ My bychom ho ale vydrželi poslouchat klidně i týden.
Od Becherovky po zapomenuté osudy. Dozvěděli jsme se (zkráceně, ale fascinovaně) neuvěřitelné detaily z historie Becherovky, které v učebnicích nenajdete. Každé jeho slovo má váhu, každá vzpomínka je podložená roky bádání v archivech i v terénu zaniklých obcí.
Poklady do naší knihovny. Pan Jaša nám osobně předal své knihy – pilíře regionální literatury. Nejsou to ale jen "knihy". Jsou opatřeny jeho podpisem a pečetí, což z nich dělá nejcennější základ naší budoucí knihovny Institutu.
Byla to neuvěřitelně milá návštěva. Laskavost, se kterou manželé Jašovi přijeli, nás utvrdila v tom, že naše cesta má smysl.
Pane Jašo, děkujeme za Vaši práci, za Vaši energii a za to, že udržujete duši Císařského lesa naživu.Bylo to krásné odpoledne. Takové, které vám "dobije baterky" na měsíce dopředu.




Komentáře