
Veřejná dobročinná sbírka - pomozte nám

Moderní smysl pro historickou pekárnu - otevíráme centrum mezigenerační tvorby
Jak to začalo...
Hledali jsme dům pro bydlení a okouzlil nás centrální dům v Mnichově, který býval kdysy pekárnou. Není to totiž jen obyčejná stavba. Je to místo s rodným listem datovaným k ůctihodnému roku 1821, jak hrdě hlásá nápis nad branou. Dobové fotky jsme našli na vedlejší radnici a toto místo nás okouzlilo svou historií. Hned nás začaly přepadat nápady, co s tak velkou stavbou bychom mohli zkusit dokázat.
Časy se sice změnily a kříž i soška dávno zmizely, ale dům tu majestátně stojí dál. Dnes do jeho oken, odkud dříve voněl čerstvý chléb dodávaný do širokého okolí, určitě i do zaniklých lázní Bad Sangerberg (Pramenů), pomalu vracíme život. A možná v jednom z těch oken, v malém výklenku, brzy zahlédnete i našeho strážce a vládce celého Císařského lesa - permoníka, který bude z Mnichova dohlížet na naše expedice a tábory a činnosti v souladu se zákony tohoto posvátného území.
Představte si ten pocit - stojíte před vaším novým domem z roku 1821, stěhováci čekají na pokyn, kam mohou vykládat věci, v hlavě máte velké plány a v kapse chrastí už jen klíče a žádné zlaťáky. Nejdříve uvěříte slovům, že elektřina je nová, ale pak sáhnete pod vypínač a zjistíte mrazivou pravdu: nové jsou jen ty plastové kryty. Pod nimi se skrývají nebezpečné hliníkové rozvody z minulého století. Šokující bylo i setkání s bývalou nájemkyní. S ledovým klidem nám řekla, že dům je v katastrofálním stavu a že ho mohl koupit jen blázen. A do toho přišla další rána. Tentokrát z místa, kde byste ji v 'kraji živých vod' nečekali. Voda. Tvrdili nám, že ve studni je obecní a kvalitní pitná voda. Realita? Jen voda užitková, které je navíc v létě kritický nedostatek. Při listování starými novinami z roku 2009 jsme narazili na článek, kde starosta sliboval obecní vodovod 'do roka'. Od té doby uplynulo sedmnáct let a v Mnichově se, jak se zdá, zastavil čas.
„Kanalizace? Ta je v pořádku, nová…“ slyšeli jsme. Ano, nová byla – ale jen od plotu k silnici. Z domu do šachty vedla stará, popraskaná kameninová roura. Když jsme tedy začali s další nutnou nečekanou investicí, narazili jsme na 'odbornou opravu', o které nám básnil jeden z místních zastupitelů, jak se mu kdysi povedla. Ano povedla - prasklina byla prostě jen omotaná igelitem a napatlaná vrstvou silikonu. K tomu nás čekala střecha v dezolátním stavu a chybějící okno pod štítem bez překladu, špaletová okna, kterými roky teklo na schodiště. Pod okny schody samozřejmě ztrouchnivělé, strach na ně vstoupit, abychom se náhodou nepropadli do sklepa.
Opravdu jsme se cítili podvedení, naštvaní a unavení. Vztahy s některými sousedy byly napjaté a my si museli přiznat krutou pravdu – byla to naše chyba. Byli jsme zaslepení historií a dům jsme si pořádně před koupí neprohlédli. Ale ikdyž to možná byla jen nepozornost, vnitřní hlas, který nám do ucha pořád našeptával: 'Kupte to. Ten dům vás potřebuje.' byli jsme unesení duší toho místa tak moc, že jsme přehlédli všechny jeho vady a koupili jsme ho. Cesta zpět už nebyla možná.
Byly chvíle, kdy jsme seděli nad popraskanou kanalizací a vážně přemýšleli o prodeji. Zájemci se i přes naši upřímnost o katastrofálním stavu našli. Jeden z investorů přišel s hotovou nabídkou na obrovský podnikatelský projekt, ale v tu chvíli jsme se opravdu lekli. Došlo nám, že pokud dům prodáme, vznikne tu jen další penzion a vůně historie i duch starého pekařství budou navždy zapomenuty. Nabídku jsme odmítli a rozhodli jsme se, že se raději do záchrany pustíme sami. Začali jsme od základů. Tam, kde byl igelit, je dnes nová kanalizace. Máme novou elektroinstalaci, rozvody vody, podlahy a okna. Zatím jsme ale 'vyléčili' jen jednu část domu.
Ta druhá, kde kdysi bývaly sklady pro pekařství a samotná pec, na své znovuzrození teprve čeká. Právě zde, v těchto velkorysých prostorách o rozloze 200 m², chceme vytvořit Institut Císařského lesa, který bude dál rozvíjet náš kraj a udržovat jeho vzácnou historii.
Nechceme být jen dalšími v řadě, kteří si stěžují na nefunkční infrastrukturu domu. Tam, kde se roky mluvilo o vodovodu, my, i když pomalu, ale jednáme: máme schválený projekt a budujeme vlastní hlubinnou vrtanou studnu, abychom měli jistotu, že všichni, pro které budujeme naše prostory - děti v kroužcích i senioři - v našem centru budou mít dostatek kvalitní vody. Dosud jsme do záchrany domu a technického zázemí investovali přes 1 800 000 Kč. Jsou to prostředky vložené s vírou, že toto místo má budoucnost, ale naše vize není jen o cihlách a trubkách – je o lidech. Chceme, aby dům žil jako moderní středisko volného času. Díky rekonstrukci původní pekařské pece zde otevřeme keramickou dílnu a umělecký ateliér, který povede spoluzakladatelka institutu Kristýna Šťastná, úspěšná malířka se zkušenostmi s vedením uměleckého a výtvarného kroužku v Mariánských Lázních, zatímco
náš syn, IT specialista, připravuje kurzy programování a robotiky. Plánujeme i kroužek pro mladé elektrikáře či dětský spolek typu ‚lesní školky‘, aby se dům o rozloze 200 m² stal skutečným srdcem komunity.
Založili jsme proto Institut - neziskovou organizaci, aby bylo jasné, že nám nejde o zisk, ale o záchranu unikátního místa a pomoc regionu. Sami to ale nezvládneme. Hledáme dárce a podporovatele, kteří věří, že staré pekařství s č.p. 24 si zaslouží být místem, kde se budou potkávat generace. Pomozte nám rozehřát starou pec a vdechnout domu nový život.
Staňte se spolutvůrci Institutu Císařského lesa
Hledáme partnery pro dobrou věc
Věříme, že záchrana bývalé pekárny je projektem, který má smysl pro nás všechny. Abychom mohli co nejdříve otevřít keramickou dílnu, PC kurzy a zázemí pro děti, spustili jsme veřejnou sbírku na portálu Donio.cz. Každý dar, ať už malý nebo velký, nás posouvá k momentu, kdy v domě opět „roztopíme pec“.
Jak nám můžete pomoci?
-
Přispějte do naší „pokladnice“: vaše dary půjdou přímo na obnovu komunitních prostor Institutu.
Číslo transparentního účtu u FIO Banky, kam můžete poslat jakoukoli častku je:
2703497227/ 2010
nebo rychlá platba pomocí QR kódu.








-
Sdílejte naši vizi: řekněte o projektu svým přátelům a známým.
Skenujte a podívejte se na náš web
www.institutcisarskeholesa.org
QR KÓD: Kde později najdete odkaz na sbírku na Donio, detailní plány rekonstrukce a aktuality z Institutu.
Děkujeme, že nám pomáháte vdechnout této výjimečné budově nový život!
Každá koruna z této kampaně bude investována do přerodu levého křídla historické pekárny v bezpečné a inspirativní místo. Vaše podpora nám umožní realizovat tyto klíčové kroky:
-
-
-
Nová střecha a krov (Priorita č. 1): Kompletní snesení dožité konstrukce a oprava dřevěného krovu. Použijeme kvalitní dřevo a tmavou krytinu (ekoternit), která zachová historický ráz budovy z roku 1821, ale zajistí její ochranu na další století.
-
-
Potřebná částka 750.000,-Kč
-
-
Vybudování sálu mezigenerační tvorby: Realizace nových podlah, statické zajištění stropů a omítky na ploše 200 m2. Chceme vytvořit otevřený, prosvětlený prostor, kde se bude dát tvořit, tančit i přednášet.
-
-
Potřebná částka 650.000,-Kč
-
-
Technické srdce centra: Rozvody elektřiny pro keramickou pec a digitální učebnu, instalace vytápění a napojení na náš stávající hlubinný vrt. Každá jednotka bude mít vlastní měření pro maximální transparentnost provozu.
-
-
Potřebná částka 450.000,-Kč
-
-
Záchrana piana Petrof: Profesionální renovace mechaniky a skříně historického nástroje, aby mohl doprovázet první vernisáže a lekce hudby.
-
-
Potřebná částka 120.000,-Kč
-
-
Zeď slávy: Vytvoření dřevěného panelu na fasádě s vyrytými jmény největších dárců, kteří jste nám pomohli tento projekt dokončit.
-
-
Potřebná částka 60.000,-Kč

