Samotný původ jména Arnitzgrün se dá vysvětlit jako Arnoltova novina. Novinou se zde nemyslí nová zpráva či nějaká informace, ale jedná se o pojmenování nově obdělané půdy. Tedy místo, které bylo zbaveno lesu či křoví a obděláno. Jméno Arnolt pak značí jméno člověka, kterému uvedená plocha patřila.
Jak bylo uvedeno, nejstarší zápis nám udává, že ves v období roku 1360 patřila, stejně tak jako téměř všechny vsi v okolí, bohatému a významnému bavorskému rodu Leuchtenberků, který v té době vlastnil většinu zdejších obcí. Leuchtenberkové byli nejstaršími známými majiteli obce. Z roku 1479 se dochoval další zápis, který zaznamenává pána Kagera von Stampach, který tehdy v obci vlastnil její největší část, 3 herberky. Dalšími majiteli stavení pak měli být hospodáři Christoff, Breull, Preunl, Seidl, Nicol Theussinger, Seytz a Christl Theussinger. 
Další záznamy se nacházejí až ve šlikovském urbáři z roku 1525, v němž je uváděno více držitelů osady. Jeden z největších místních dvorů, který se tehdy ve vsi nacházel a spadal do majetku města Lokte, měl ve svém držení muž se jménem Preunll. Šlechtici Englhartu Štampachovi – Steinbachovi tehdy patřily v letech 1517 – 1553 dva další celé dvory, 3 poloviny dvorů a 3 chalupy. Tento významný zdejší šlechtický rod vlastnil i další obce v okolí. Englhart Štampach tehdy například vlastnil také Kostelní Břízu. Jeho příbuzný, Jeroným Štampach, tehdejší pán Krásné Lípy a Žitné, vlastnil v té době další polovinu arnoltovského dvoru. Ves tehdy obsahovala celkem v období 16. století tři celé, čtyři poloviční dvory a tři chalupy, jimž se tehdy říkalo herberky.
Bouřlivé období 2. polovině 16. století a v 1. polovině 17. století představují prudké období rychlých vlastnických změn. Vztahy majitelů v tomto období k Arnoltovu nejsou dnes zcela jasné. V roce 1633 držel Arnoltov Jan Winkler z Heimfeldu na Arnoltově, který byl současně majitelem také Kostelní Břízy. Ten se zúčastnil protihabsburské vzpoury, což se mu málem nevyplatilo. Habsburkové se svým poraženým nepřátelům krutě mstili. Všem byl zabaven majetek a mnoho z nich muselo opustit vlast. Janův majetek byl však oproti ostatním pánům celkem zanedbatelný, takže u něj panovník udělal výjimku. Dne 9. června 1628 při velkém udílení milostí menším hříšníkům, odpustil jeho vinu a dokonce ho zprostil platby pokuty. Bylo to jako zázrak. Ale na Jana to neplatilo. Dál se odmítal stát katolíkem, což se v jiných případech tehdy neodpouštělo.
V té době přetrvávaly boje mezi luterány a katolíky. Tak se stalo, že nedlouho poté v roce 1631 opět vpadli luteránští Sasové do zdejší krajiny. Pánem na Arnoltově se mezitím stal další člen rodů Winklerů, Vilém. I ten se přiklonil na jejich stranu a také on bojoval proti Habsburkům zavádějící v zemi nemilosrdně katolictví. Tentokrát to Vilémovi neprošlo. Za své provinění byl tentokrát souzen a roku 1633 panovník vynesl ortel. Vilém byl nekompromisně odsouzen ke ztrátě veškerého majetku. 
Mezi zabranými majetky byl také statek Arnoltov. Ten následně získal slavný katolický vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Jemu se panovník odměnil za velké vojenské služby, kterých v bojích proti protestantům dosáhl. Za 8 000 zlatých rýnských mu měl být majetek předán. Jenže Albrecht byl nedlouho poté zavražděný v Chebu, takže nestihl stanovený obnos nezaplatit a celou „sumu trhovou“ zůstal dlužen.

Více zde: https://www.slavkovsky-les.cz/obce-slavkovskeho-lesa/arnoltov/