Posel z minulosti dopis Prameny: Příběh dopisu, který urazil cestu přes oceán, aby se vrátil domů

Historie Slavkovského lesa je plná mlčenlivých ruin a zapomenutých osudů. Někdy se však stane malý zázrak a minulost promluví. Před několika dny se do obce Prameny (dříve Sangerberg) vrátil střípek historie (Dopis Prameny), který tamní paní starostka objevila v internetové aukci až v daleké Pensylvánii v USA. Tento dopis, napsaný před 81 lety, je víc než jen starým papírem – je to živé svědectví o lásce, válce a každodennosti v našem kraji na sklonku roku 1944.

Dieter a Ursula - Dopis Prameny: Milostný dialog v kulisách války

Pisatelem dopisu byl muž jménem Dieter (W. Thiemann), který v září 1944 působil v Sangerbergu. Svůj dopis adresoval „své drahé Uršule“ (Ursula Markel) do jihoněmeckého Singenu.

Dieter v dopise popisuje sychravý sangerbergský podzim, kdy vítr vyje v rozích a teplota v místnosti klesá ke 13 °C. Skrze jeho řádky nahlížíme do reality konce války:

• Každodenní strádání: Pisatel si stěžuje na nedostatek potravin a špatné civilní příděly v porovnání s armádními.

• Stín bombardování: Radí Uršule, jak se chovat v protileteckém krytu v Singenu, a doporučuje jí hledat bezpečí pod pevnými zděnými klenbami, nikoliv u oken.

• Touha po domově: Dieter děkuje za zaslané fotografie, zejména za tu na schodech, která mu připomíná vše, co musel nechat doma, a plánuje jejich společné setkání v Mariánských Lázních.

Klíčový důkaz: Sangerberg jako místo činu

Razítko Sangerberg über Marienbad 1 s datem 26. 9. 44 jasně potvrzuje, že dopis byl podán na poště v dnešních Pramenech.

Zásadním objevem je adresa odesílatele na zadní straně obálky: W. Thiemann, Kriegsgefangenenlager Sangerberg. Dieter zde pracoval jako civilní úředník pod Ministerstvem pro východní území (Ostministerium) v tamním zajateckém táboře. To vysvětluje i jeho zmínku o tom, že se nechal portrétovat jedním ze zajatých Rusů podle své fotografie.

Ženy, které vrátily příběh kraji

Tento fascinující návrat domů by nebyl možný bez dvou výjimečných žen:

1. Paní starostka obce Prameny: Její vizionářství a osobní nasazení vedlo k tomu, že dopis v zámořské aukci identifikovala a vydražila. Její úcta k historii a snaha o zachování identity obce je příkladem moderního vlastenectví, které vrací zaniklým místům jejich duši.

2. Paní Kristýna Šťastná (Mnichov): Jedna ze zakládajících členek našeho Institutu Císařského lesa, která s pečlivostí rozluštila obtížné písmo německého kurentu. Překlad nám dovolil nahlédnout do Dieterových myšlenek a emocí.

   
   

Mise Institutu: Propojujeme minulost s budoucností

Tento příběh je přesně tím důvodem, proč existuje Institut Císařského lesa. Naším posláním je být mostem mezi archivy a lidmi, mezi zapomenutými dokumenty v USA a pamětí našeho regionu. To, že se dopis po 80 letech vrátil z Pensylvánie přesně tam, kde jej Dieter v roce 1944 zapečetil patentním knoflíkem namísto vosku, je nejsilnějším důkazem, že naše práce má smysl.

Děkujeme oběma dámám za jejich přínos a věříme, že Dieterův dopis je jen jedním z mnoha střípků, které společně v našem kraji ještě objevíme.

Institut Císařského lesa 🌲

Kurrentschrift rozluštění textu :

Sangerberg, den 25. 9. 44.

Meine liebe Ursula!

Es regnet und stürmt draußen schon seit mehreren Tagen in einem fort, wohl der Winteranfang. Der Wind heult um die Ecken. Ich mußte mich vom Fenster wegbegeben, weil es dort zu kalt und windig ist. Im Augenblick kommt jetzt die Zeit, wo ich etwas weniger zu tun habe, da ich die Überprüfungen aller Durchuntersuchten habe. Jetzt gehen sie täglich ab zu Re-Untersuchungen; eine reine Verstandstätigkeit übe ich hier aus, da man nicht viel zur Verfügung hat. Hoffen wir, daß das Verfahren weiterläuft und ich mehr in deine Nähe komme. Ich kann mir wohl vorstellen, daß mein Mädel ungeduldig wird, aber ich habe meine Kämpfchen immer im Innern.

Dann scheinst Du in der nächsten Zeit doch noch zu einem neuen Bild von mir zu kommen; ich lasse mich von einem Russen nach Fotografien zeichnen. Deine Zeichnungen, die ich bisher gesehen habe, sind ganz fabelhaft geworden und augenblicklich ist es an meiner Zeichnung dran, die ich dir für ein Freitagspaketchen zuschicke. Und außerdem habe ich die Absicht, mich in Marienbad nochmals knipsen zu lassen. Ich hoffe, daß alles Deinem Wunsche nach geht. Du hast mich in der letzten Zeit auch mit Bildern entschädigt. Das Bild von Dir mit der Treppe ist wieder sehr gut geworden und man kann es vergessen (nur du allein), andere interessieren mich nicht. Jedes Mal, wenn du ein schönes Bild schickst, wird man daran erinnert, was man zu Hause lassen mußte und man möchte es gerne herbeisehnen. Bleibt es bei Diesem Wunsche?

Im Augenblick ist es trotz Feuerns erst 13° und ich muß erst einheizen. Dein letzter Brief war vom 18.9. und der Füller ist also unbeschädigt zurückgekommen. Ich habe ihn im Postpäckchen geschickt und da ich keinen Siegellack zur Verfügung hatte, habe ich einen Patentknopf genommen. In Spiegelschrift kannst du den Aufdruck „Jutess“ lesen. Übung macht den Meister, zuerst blieb der Knopf immer hängen, erst nach etwas nachhelfen klappte es. Und die Post hat dann sogar ohne Beanstandung angenommen!

Da hast du im Luftschutzkeller noch Glück gehabt. Aber eigentlich setzt man sich überhaupt nicht in die Nähe von zusammenbauten Fenstern. Ohne Ofen, Wänden. Am sichersten ist es unter Mauerbögen, die stärker abgestützt sind. Aber aus der Erfahrung heraus wird man klüger. Daß das Büro von Vater auch mal an die Reihe käme, war anzunehmen, wenn Singen u. d. Bahnhof überhaupt bombardiert würde. Durchweg wird ja wohl immer der Bahnhof als Bombenziel ausgesucht. Du kannst mir glauben, das hat mit Desperationsfresserei nichts zu tun. Meine Post kannst du behalten, da ich ohnehin immer noch zu viele Sachen mit mir herumschleppe. Das blaue Aktenstück behandle bitte etwas vorsorglich, da ich es für später brauchen werde.

Mit den Alkoholpäckchen ist jetzt wohl endgültig Schluß, da ich nur noch soviel wie die Zivilbevölkerung bekomme. Das Essen hier in Sang. ist gegenüber Königsb. unverhältnismäßig schlechter, Brotmarken für Kuchen überhaupt nicht zu erhalten, was man beim Militär immerhin mal hatte, aber hier bin ich einem zivilen Waren angeschlossen, dem Ostministerium. Und acht kommen scheint 15 die Zivilen dran. Kannst du mir mal angeben, wie hoch mein Gehalt im Augenblick ist? Ich wollte dir eine Postsparkassenvollmacht von meinem Konto schicken, kann aber keinen Drucker auftreiben, wenn du mal schauen möchtest. Vielleicht ergibt sich für dich doch mal die Möglichkeit zum Abheben, wo es richtig ist.

(Am oberen Rand, umgekehrt geschrieben:) ...mit vielen herzlichen Grüßen u. Küssen d. treuer Dieter.

Obálka:

Vorderseite (Přední strana)

Poststempel: SANGERBERG über MARIENBAD 1 – 26.9.44 Zusatzstempel: Einschreiben

Empfängerin: Fräulein Ursula Markel (21) Arndorf bei Singen (Htwl.) Rottweilerstraße 37

Rückseite (Zadní strana)

Absender: W. Thiemann, Kriegsgefangenenlager Sangerberg bei Marienbad (11a) Westsudeten

Ankunftstempel: KREUZTAL 30.9.44